Organizace spojených národů, OSN, anglicky United Nations Organization, UNO – mezinárodní organizace založená 26. 6. 1945 na konferenci v San Francisku na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejm. v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také v Ženevě, ve Vídni aj. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění (nejvýše pět) a disponuje jedním stejně platným hlasem. Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti; její rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr a Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník. OSN má řadu odborných organizací (Mezinárodní měnový fond, Světovou zdravotnickou organizaci aj.).

Severoatlantická aliance, Organizace Severoatlantické smlouvy, anglicky North Atlantic Treaty Organization, NATO – vojenské seskupení států za účelem obrany demokracie a vlastní bezpečnosti. Smlouva byla podepsána 4. 4. 1949 ve Washingtonu zástupci 12 států (Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, USA, Velká Británie), 1952 se připojilo Turecko, 1955 SRN a 1982 Španělsko. Prvním vojenským velitelem generál D. Eisenhower. Po rozpuštění Varšavské smlouvy v roce 1991 plní v Evropě stabilizační funkce. V roce 1997 přizvána k jednání o vstupu do NATO Česká republika, Maďarsko a Polsko, které se staly plnoprávnýni členy v roce 1999. Generální tajemník Javier Solana (* 1942).

Severoatlantická (Washingtonská) smlouva (The North Atlantic Treaty) - základní dokument NATO; 4. dubna 1949 ji ve Washingtonu podepsali zástupci 12 států; v platnost vstoupila 24. srpna 1949; na jejím základě vytvořena Organizace severoatlantické smlouvy (NATO), známá jako Severoatlantická aliance. Klíčovou částí smlouvy, jejíchž 14 článků platí dodnes, jsou druhý, pátý a devátý článek:
   - Článek dvě - rozšiřuje rámec obranných záležitostí o vytváření podmínek zabezpečení stability a o podporu hospodářské spolupráce mezi smluvními stranami;
   - Článek pět - s odvoláním na článek 51 Charty OSN, zaručující nezadatelné právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, zakotvuje zásadu, že ozbrojený útok na jednoho nebo více signatářů je považován za útok proti všem; signatáři se zavazují v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům;
   - Článek devět - ustavil Severoatlantickou radu jako jediný oficiální orgán přímo zřízený smlouvou.

Generální tajemník (General Secretary) - je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady (NAC) a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování (DPC) a Skupiny pro jaderné plánování (NPG). Je nejvýše postaveným civilistou v NATO, reprezentuje alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc (v případě neshod může sloužit jako prostředník). Od roku 1999 jím je Brit George Robertson.

Parlamentní shromáždění NATO (NATO Parliamentary Assembly; PA) - meziparlamentní organizace sdružující celkem 214 poslanců parlamentů členských zemí NATO a stejný počet jejich zástupců; je zcela nezávislá a má pouze konzultativní charakter; založeno v červenci 1955 jako Severoatlantické shromáždění NATO (North Atlantic Assembly - NAA).

Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC; Rada NATO) - nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. Schází se na několika úrovních: ministerská zasedání se konají dvakrát ročně, příležitostně rada zasedá i na úrovni šéfů států a vlád. Na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně. Se zástupcem Ruska jako 19 plus jedna alespoň jednou měsíčně. Předsedou Rady NATO je z titulu své funkce generální tajemník aliance.